Frühjahrsmüdigkeit

Tak je to oficiální, jaro dorazilo o do pidiměsta jménem Jena. A přišlo se vším, co k tomu patří, včetně jarní únavy. Od neděle je mojí nejčastější činností ve volných chvílích spaní, a pokud nespím, tak zívám. Nejvíc zívám u Getrudy v němčině, což je velké nebezpečí, protože si neuvěřitelným způsobem vynucuje pozornost. V praxi to vypadá tak, že na ní furt koukám a přikyvuju a jak se otočí, dlouze zívnu a tak to jde celé dvě hodiny.
Do školy chodím vybavená termoskou s kafem, flaškou koly a pro nejhorší případy i tabulkou hořké čokolády, ale jak dojdu domů, navazuji intimní přátelství se svojí postelí a spím. Není se co divit, že pak kulové stíhám. Včera jsem četla během dvou hodin 45 stran v němčině o teologii. Moc jsem tomu nerozuměla, nevím, jestli to bylo tou únavou nebo tím pro mne naprosto nezáživným tématem. Každopádně následovala hodina, kde jsme se o tom měli bavit a já nerozuměla vyučujícímu, stěží chytala, o čem mluví ostatní a hlavně měla co dělat, abych si nepodpírala hlavu rukou, neboť bych usla přímo přede všema. A to přitom spíme minimálně 7 hodin denně. No…tak v posílám pár fotek z doby, kdy jsem ještě byla čilá a já jdu do školy a cestou si koupím nějaký vitamíny, abych přežila dnešní večírek.