Propaganda aneb Máme pěkné výročí

Včera jsme asi od 20 lidí slyšeli variaci věty „Herzlich wilkommen in Jena“. Ráno nás zdravil ředitel mezinárodní kanceláře, studenti, univerzitní sbor (jsme s nima zpívali kánon…TRAPAS), různé spolky, večer nás pozdravil prorektor a asi šest z deseti děkanů na univerzitě. A všichni do nás hustili, jak je to úžasné, že jsme právě v Jeně. Po tom celodenním propagandistickém kolotoči teda písnu aspoň něco málo o Jeně, dokud to mám v hlavě.
Tak asi základní myšlenka je, že Jena není obyčejné město bývalé NDR, ale že to je TO město. První zmínky jsou někdy z poloviny 13. století, univerzitu (alma mater jenensis) založil kurfiřt Johann Friedrich von Sachsen, který byl mezi lidem velmi oblíbený a říká se mu tu Hanfried . Stalo se tak roku 1558, takže jak by řekl docent Lach: „Máme pěkné výročí“. Jinak univerzita má v současnosti deset fakult a plus minus 21 000 studentů, což když připočtete ke stálému obyvatelstvu 100 000, tak z toho vyplývají věčně plné hospody a potřeba tří menz a šesti univerzitních kantýn.
Jinak Jena fakt není jen tak nějaké město, ten název Friedrich Schiller tu nedali jen tak a obchodní dům Goethe-Galerie nedostal to jméno ze srandy. Mezi Jenou a Výmarem pendlovali tito dva pánové a řešili spolu podstatu lidstva, takže silnici mezi těmito dvěma městy se říká „klassiker Weg“. Kromě nich tu byli aktivní i Fichte, Marx, Schelling, Schlegel, Schopenhauer coby filozofové. Tomu se říká „ das erste Blühezeit von Jena“, tedy něco jako první období rozkvětu Jeny, tentokrát ve znamení filozofie. Druhý rozkvět je už spojený s výzkumem. Jena je spojena se třemi jmény, po kterých tu pojmenovali kde co. První z nich je Ernst Abbe, fyzik, optik a astronom. Další pán jménové Carl Zeiss a Otto Schott spolu s ním položili základy moderní optice a Firma Carl Zeiss patří ke špičkám ve svém oboru. Poslední období rozkvětu datují od roku 1995 do současnosti. Hned naproti pokoje máme Klinikum, strašně velký komplex, který je pod patronátem univerzity a někde na jiným kopci v okolí jsou další budovy, kde se provádí výzkum všeho možného. Jena bylo pro rok 2008 zvolena městem vědy, takže je tu spousta akcí týkající se této oblasti. No nic moc pro mě, ale tak člověk nemohl čekat, že by Jenu zvolili městem Evropy nebo něco, co aspoň trochu fušuje do mého oboru.
Co se mého pocitu z města týče, tak v podstatě jsem si ještě zcela názor neudělala. Nemůžu říct, že by mě vyloženě nadchlo, ale zase mě tady nic opticky neruší, nebo jak to říct. Dominantou města je věž, říká se jí prostě věž, nijak jinak. Vznikla už v 70. letech a byla pěkně hnusná (typický komunismus) a pak jí na počátku 90. let opravili a teď je hezká, kulatá a skleněná. Původně to byla knihovna univerzity, pak sem přesídlila nějaká firma, která mezitím zkrachovala, tak je tam teď jiná firma a část magistrátu. Věž je super hlavně z toho důvodu, že člověk díky ní a sousedící malé historické věži z původních hradeb celkem dost dobře ví, kde plus minus je. Uličky Jeny jsou občas zamotané, je tu spousta pasáží, takže orientační body byly první dva dny fakt nutné. Pár metrů od věže je campus. Je velký, v létě prý budeme sedět normálně na chodníku před menzou a koukat na tu hromadu šrotu, co nazývají umění.
Jinak přímo na campusu je konečná zastávka naší tramvaje od bytu, takže úplně super. Tramvaje jsou tu s dvěma kabinkami a pan řidič musí vždycky na campusu přejít tramvaj, aby pak odjel v druhém směru. Hned naproti škole je obchodní dům Goethe Galerie, což vymyslel určitě nějaký geniální obchodník, protože to člověka strašně svádí k utrácení. Když má člověk hodinu pauzu, zajde si „jen prohlídnout“ pár obchodů a vychází s nákupními taškami. Teda tak to podle mě vypadá u studentů s vysokým stipendiem, takže ti, co vyjeli přes DAAD. Aby toho nebylo málo, druhý obchodní dům je o 200 metrů dále. Snažíme se držet, protože stipko je malé a slevy v nedohlednu. V praxi to vypadá tak, že Maruška fňuká v Intersportu nad kolečkovýma bruslama za 130 € a já fňukám v Deichmannovi, že se mi tam líbí 15 párů bot a ty, co jsou ve slevě, jsou buď malý nebo nenositelný. Dneska jsme taky po obědě jen skočily pro preclík a cestou ve Forever18
 jsme si vyhlédly zase několik triček.
Mimochodem Jena je něco jako Olomouc-kočíčí hlavy, kam se podíváš. V létě v botách na podpatku to bude zajímavý. Ještě k tomu obchodnímu domu číslo dvě - střecha je spojená se zemí lankem. Když jsme v úterý přijely, tak tam byl chlap, vypadal jako horolezec a pořád lezl nahoru a dolů. Jsme na to koukaly a říkaly si, že to je super, že takhle trénuje, ale že to má nějaký krátký. Druhý den jsme šly kolem a byl tam zas. Pak jsem se na to pár dní nesoustředila a v pondělí jsem ho tam zase zahlédla, tak už jsem Máje řekla, že ten chlap je divný, že ho to furt baví. Mája se strašně rozchlámala, že to je jen model a že jí tutorka říkala, že o Vánocích o převléknou za Weihnachtsmanna. Tolik k mému společenskému trapasu a posílám důkaz, jak autenticky ten model vypadá ;-)
Jinak Jena leží v Durynsku, Durynsko je zelená část Německa, tak tu je hodně lesů a kopců a luk a strání. Člověk to moc nevnímá, když to tu ještě moc zelený není, ale tak uvidíme za pár týdnů, až něco začne kvést. Od minulé středy tady téměř furt prší nebo je zima a já mám celkem co dělat do školy, tak fakt jsem ještě nějaké procházky nestihla. Původně jsme navíc měly v plánu si za první přežitý týden v Jeně udělat nějakou radost, ale spíš jsme si koupily nutné věci. Mája si koupila hezké tričko s dlouhým rukávem, bo taky počítala, že už bude jaro a já jsem si koupila hezký zámek na skříňku do knihovny. Proč? O tom potom.