Zima a koprovka

V Jeně je opět zima, pod mrakem a vypadá to, že bude pršet a pak neprší. Na noc zapínám topení a spím v mikině a nadávám pokaždé když musím na tramvaj čekat víc než minutu. V noci jsem v jednu ráno čekala minut deset a proklela jsem Praotce Němce a Praotce Čecha, kde to zakotvili. Sranda je, že mám v diáři na dnešek, sobotu a pondělí poznamenáno slovo „grilování“, ale nevím, nevím, jak to dopadne. Dneska se bude grilovat asi u Johanese (učitel němčiny) doma…teda doufám, že doma a ne na jeho zahradě…
Jinak coby poslušný student chodím do školy, i když to znamená jít spát ve dvě a vstávat o půl sedmé. Na němčinu s Gertrudou. Dneska nám rozdávala výsledky pondělního testu z poslechu, což jsem ani nevěděla, že se známkuje. O dva body mi utekla dvojka, tak jsem byla naštvaná, že jsem si nepřečetla sylabus, abych se na ten poslech nějak víc připravila. Poslech byl video na téma porcelán. Tři týdny jsme řešili porcelán. Umím říct, z čeho se porcelán dělá a jakými fázemi pálení to prochází. Taky vím, kdy ho začali vyrábět v Německu a že 60 % produkce je v Durynsku. Ano, i tohle musí politolog vědět…a to nechtějte vědět, jak umím vyprávět o prodeji nákupních tašek pro důchodce. Moje slovní zásoba jak vidíte se rapidně rozrůstá o nové pojmy typu „křemičitý písek“ a „neprodyšná nákupní taška s úchytkou na deštník“…doufám, že mi to jednou k něčemu v budoucí kariéře bude, asi až si budu povídat s postarší paní se zálibou ve sbírání porcelánových figurek.
Jinak v pondělí jsme vařili koprovku. Vlastně vařila Maru, já udělala jíšku, což moc vaření není. Ale jíst se to dalo. Pozvaly jsme naše tutorky a spolubydlícího Franka, ale Marušcina tutorka nakonec nemohla, ale i tak to bylo fajn. Kecali jsme do půl jedné v noci a Frank po dlouhé době zažil večer bez televize nebo hudby. Občas mi ho bylo hodně líto, protože všechny (já, Maru i moje tutorka Frensi) studujeme politologii a on občas řekl něco tak strašně politicky naivního, že byl pak půl hodiny pod palbou argumentů mluvících o opaku. No ale přežil. Doufám.