Je červenec a já trčím ve škole

Sedím v knihovně a jsem naštvaná. Důvodů je několik. Už jen z principu člověk může být naštvaný, že je červenec a on sedí v knihovně nad knihami o německém sjednocení a píše referát, co chtěl mít napsaný vlastně už v neděli. Jestli ho dneska dokončím, bude to zázrak, ale jelikož musím do úterý udělat druhý, tak to vidím na další zábavné odpoledne ve třicetistupňovém vedru bez pravidelného přísunu tekutin.
Jinak je středa, což už téměř automaticky vede k tomu, že mne naštvala Gertruda. Jednak mi dala dvojku z poslechu, jednička mi utekla o jeden bod (=měla jsem tam dvě chyby) a ta druhá chyba byla to, že jsem jí místo jednotného čísla napsala množné. Navíc jsme měly s Maru rozhovor, kde nás stále přerušovala, že to říkáme moc rychle a neděláme pauzy. Jakoby neviděla, že máme obě obvázaný krk šátky a jsme rády, že vůbec mluvíme. Do třetice mne naštvala tím, že v pondělí máme další poslech a že chce po nás ještě jeden rozhovor...stručně řečeno se nemůžeme dočkat, až konečně 16.7. slavnostně naposledy vstaneme v 6:30 a dáme jí sbohem a šáteček. 
Vlastně ani nemám co víc napsat, můj život se momentálně točí kolem Kohla, Bushe a Gorbačova, tak až to Německo opět sjednotím, možná napíšu i něco vtipného...

Zúčtování třetí měsíc

Tak jsem úspěšně dokončila třetí měsíc (stav botníku tomu neodpovídá) a přináším další postřehy:
1. Díky své nemoci jsem si rozšířila slovní zásobu o nové lékařské pojmy, zejména Mundbläschen, neboli nátcha na puse. Abych se těch puchýřků zbavila, nechala jsem v lékárně za mastičku a Compeed 18 €.
2. Díky Gertrudě jsem si rozšířila slovní zásobu o pojmy z oblasti skla a získávání soli. Vím, jak se vyrábí vánoční koule a taky znám slovo Solanenbetrieb neboli solanka, což jsem nevěděla, co je v češtině. Teď nás čeká ještě slovní zásoba z oblasti lázeňství, takže počítám s tím, že budu ovládat slovní spojení "bahenní lázeň" a "zdravotní pojišťovna uhradí léčebný pobyt matky s dítětem". Opět pochybuju, jak moc to v životě použiju...ale co nadělám.
3. EURO 2008 ve znamení nečekaného titulu vicemistr pro Německo se postarolo o vyplnění řady večerů, kdy jsem mohla dělat něco do školy, třeba připravovat své dva referáty. Ve spojení s nachlazením se z toho vyklubalo dost drsné nestíhání, takže mám teď busy week.

4. Už neřeším, jak kdo mluví, protože mám pocit, že mluvím hrozně.
5. Byla jsem doma a bylo to fajn, ale stejně mi Německo chybělo. Jedenáctihodinová cesta vlakem byla utrpení, ještě že mi Helenka půjčila 6 českých časopisů, tak jsem četla Cosmopolitan a tomu podobné čtivo.
6. Nikde jsem tento měsíc moc nebyla, kromě krásných Drážďan. Jak to vypadá s výlety dál nemám tucha, je toho teď moc do školy.
7. Musím se hodně učit, hodně učit!!!

Auf geht's, Deutschland schieß ein Tor

Němci jsou vicemistři a nutno podotknout, že většina z nich uznala, že v neděli se na ten fotbal moc dívat nedalo. My se dívali v Hörsaale, takže ve škole. Škola se otvírala v osm a ještě nikdy jsem neviděla davy tlačící se do posluchárny. No sranda. Mělo to atmosféru a já opět přišla o hlas. Vedle mně byly dvě Polky podporující Španělsko, občas jsem měla strach o jejich život, neboť neustále křičely Torres ;-) Cestou zpátky se v tramvaji rozhodl nějaký Němec, že nás bude obšťastňovat sirénou, řechtačkou a nahranými bojovými písněmi. Jsem pořád čekala, že pan řidič ho vyhodí z tramvaje, ale ono nic, tak s náma jel 20 minut, čímž jsem přišla o sluch. Ale aspoň že na ulici nikdo nepokřikoval a auta netroubila, tak jsem hned usnula.